Stránky věnované chovu vybraných druhů plazů
Hledat

Potrava

 

Agama vousatá se řadí mezi všežravce.

Mláďata preferují převážně stravu živočišnou, u dospělých agam tvoří velikou část jídelníčků také strava rostlinná. Některé agamy však rostlinnou stravu odmítají, záleží vždy na konkrétním jedinci.

 

ŽIVOČIŠNÁ SLOŽKA POTRAVY

 

Živočišnou složku potravy mohou tvořit cvrčci, švábi, sarančata, kobylky či jiný smýkaný hmyz.

Krmný hmyz podáváme agamě živý.

Strava by neměla být monotónní. Jestliže používáme jako hlavní krmivo cvrčky, dopřejeme agamě čas od času šváby či sarančata a naopak.

 

1. CVRČCI

Mezi nejčastější druhy cvrčků používaných ke krmení patří cvrček stepní/banánový (Gryllus assimilis) a cvrček domácí (Acheta domestica).

Cvrčky je zapotřebí řádně krmit a poskytnout jim možnost doplnění pitného režimu. Jejich stravu bychom měli doplňovat o nejrůznější ovoce, zeleninu a luční rostliny, jakožto zdroje cenných vitamínů. Poté máme jistotu, že se agamě dostane kvalitního výživného krmiva.

Dále bychom měli cvrčky před zkrmením obalit ve vitamínech a minerálech (viz článek Vitamíny a minerály).

Chovu cvrčků jsem věnovala samostatnou rubriku s názvem Krmný hmyz. Najdete zde například popis jednotlivých druhů či návod na chov.

 

2. ŠVÁBI

Existuje mnoho druhů švábů, přičemž špatnou pověst si získali především díky druhům jako je rus domácí či šváb obecný.

Ke zkrmování je nejčastěji využíván šváb argentinský (Blaptica dubia) a šváb turkistánský (Shelfordella tartara) a jsou velmi kvalitním krmivem.

Oproti cvrčkům neskáčou a necvrkají, což je jistě jejich výhodou.

Stejně jako cvrčci, by měli být švábi řádně krmeni, a rovněž by se měli před podáním agamě obalit ve vitamínech a minerálech.

 

3. SARANČATA, KOBYLKY A JINÝ SMÝKANÝ HMYZ

Pro zpestření potravy můžeme agamě zakoupit také sarančata. Pro zajímavost - sarančata mají červeně zbarvené tukové kapénky, které lze následně objevit v trusu agamy. Na první pohled se poté může zdát, že je v trusu obsažena krev.

V létě můžeme chodit smýkat hmyz na louku. Lze chytat kobylky, cvrčky, sarančata, chroustky, dokonce i motýly, mouchy a podobně. Důležité je nechytat hmyz na loukách ošetřených chemickými postřiky! Ne každý hmyz je ovšem pro agamu vhodný, četla jsem například článek o nevhodnosti světlušek, které mohou agamě způsobit vážné zdravotní potíže - kvůli toxinům, které obsahují. Při podávání smýkaného hmyzu je tedy dobré držet se toho, co známe - kobylek a sarančat.

 

4. LARVY POTEMNÍKA MOUČENÉHO (MOUČNÍ ČERVI)

Z hlediska dlouhodobého podávání jde o nevhodnou potravu.

Mouční červi nejsou vydatní na vápník a jsou tuční.

Při dlouhodobějším podávání mohou způsobovat zácpu.

Pro agamy jsou larvy potemníka moučeného pochotkou, proto jim je můžeme dopřávat jako pamlsek - v žádném případě nemohou sloužit jako jediná živočišná složka potravy.

 

 

Jestliže v teráriu zůstane na večer nesežraný hmyz, je potřeba zajistit potravu také jemu. V opačném případě by mohl agamu ožírat. Mláděti poté může jít dokonce o život. Do terária postačí umístit například kousek mrkve nebo pár granulí, v lepším případě hmyz pochytat.

 

ROSTLINNÁ SLOŽKA POTRAVY

 

Rostlinná složka potravy je přirozeným zdrojem vitamínů a vlákniny a napomáhá k doplnění potřebného množství tekutin. Agamám ji můžeme poskytovat denně, a to jak mláďatům, tak dospělcům.

Mláďatům je vhodné rostliny nakrájet na menší kousky, dospělým jedincům můžeme dávat listy v celku.

Rostlinnou složku přijímají především odrostlejší agamy, ale také mnohým mláďatům velmi chutná.

Neplatí však, že každá agama bude rostlinnou potravu přijímat. Některé ji holt nechtějí a není potřeba je do toho nutit.

 

Vhodná rostlinná potrava:

- pampeliškové listy (včetně květu) - nejlepší možná potrava v letním období

- polníček

- rukola

- jetel

- v zimě čínské (pekingské) zelí

Hlávkový salát z hlediska dlouhodobého podávání pro nevhodný poměr vápníku a fosforu nedoporučuji.

 

 

OVOCE

Ovocem se agamy v přírodě běžně neživí, jedná o nepřirozenou potravu.

Nadbytečné krmení ovocem navíc může přinášet řadu zdravotních potíží jako jsou průjmy, zácpy či odvápnění.

Ovoce můžeme podávat pouze jako pamlsek, maximálně 1x měsíčně. Vyzkoušet lze plátek jablka, hrušky nebo například meruňky.

 

PITNÝ REŽIM

 

Přestože se jedná o zvířata, která obývají pouště a polopouště, na pitný režim nesmíme zapomínat.

Významnou roli při doplnění tekutin hraje již zmíněná rostlinná složka potravy, nicméně v teráriu by neměla chybět také miska s vodou.

Agamy přirozeně pijí olizováním kapiček vody ze svého okolí, proto je můžeme pravidelně jemně porosit klasickým rozprašovačem na rostliny. Obecně pijí více mláďata než dospělí jedinci.

Dospělé agamy postačí porosit 2-3x týdně, mláďata 1x denně.


 

ČETNOST KRMENÍ

 

Mládata

Mláďata v krmení neomezujeme. Živiny investují do vývoje, kdy nejvíce rostou do jednoho roku života.

Dáváme jim tolik potravy, kolik sežerou. Velikost krmeného hmyzu by měla odpovídat zhruba šířce tlamičky.

Mláďata denně sežerou průměrně 10-20 kusů hmyzu (dle velikosti).

Rostlinnou potravu neomezujeme.

 

Odrost a dospělí jedinci

S dospíváním začínáme krmnou dávku snižovat.

Agamy rostou nejvíce do jednoho roku života, poté už jen velmi málo. Pokud bychom jim nabízeli neomezené množství živočišné potravy, živiny by se již neinvestovaly do růstu, ale ukládaly by se v podobě tuků.

 Zhruba od půl roku života postačí krmit živočišnou potravou obden. Dospělou agamu (od jednoho roku života) krmíme cca 3x týdně, v omezeném množství (například 10 cvrčků nebo 6 švábů Blaptica dubia).

Rostlinnou složku potravy stejně jako u mláďat neomezujeme a nabízíme denně.

 

Krmení samozřejmě přizpůsobujeme na základě celkového stavu agamy.

 

 
© myreptiles.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum