Určení pohlaví

 

Pohlaví želv lze s jistotou určit u subadultních a adultních želv. U mláďat je určení pohlaví takřka nemožné, lze ho pouze odhadnout.

Nejspecifičtějším znakem, dle kterého lze rozlišit pohlaví, je délka ocásku, na druhém místě tvar krunýře či velikost želvy.

 

DÉLKA OCASU

Samečci mají podstatně delší ocásek než samičky. Ocásek je hlavně u kořene mohutný (je zde uložen samcův penis) a při složení dosahuje k zadní noze. Délka ocásku má svou úlohu při páření, čemuž bude později věnován samostatný článek.

Rozdíl je také v umístění kloakálního otvoru, kdy samci mají otvor dále od kořene ocasu.

 

STAVBA ŠTÍTKŮ PLASTRONU

Další rozdíl je ve stavbě štítků kolem ocásku.

Samičky mají štítky do písmene U – plastron je více vykrojen. Tento tvar je uzpůsoben kvůli kladení vajec.

Samečci mají štítky do písmene V.

Mláďata mají ocásky stejně dlouhé a dle vykrojení plastronu v jeho oblasti se řídit nedá. Krunýř roste, mění tvar a vyvíjí se spolu s želvou.

 

Samec

 

Samice

 

TVAR PLASTRONU

Tento znak je viditelný u dospělých jedinců. Samice mají plastron rovný, samci ho mají prohnutý směrem dovnitř. Tento tvar má význam při páření – lepší udržení se na samici. Vypouklý tvar v podstatě kopíruje karapax samice.

Fotografie bohužel zkreslují, nepodařilo se mi tento znak dobře zachytit.

 

TVAR KARAPAXU

Jedná se o další znak viditelný u dospělých jedinců.

Samice mají karapax do obloučku, vypouklý.

Samci mají karapax oválnější, vypouklejší vzadu.

Rozdíly lze vidět na fotografiích, kde jsem tvar zvýraznila křivkou.

 

Samec

 

Samice

 

VELIKOST

Rozdíl u dospělců je také ve velikosti, kdy samci dosahují menších rozměrů než samice.