Pitný režim a koupání

PITNÝ REŽIM A KOUPÁNÍ

Ačkoliv se může zdát, že želvy žijí v suchých oblastech, kde moc vody nepotřebují, je pro ně pitný režim důležitý.

Želvy přijímají vlhkost celým svým tělem, tedy i krunýřem, což je pro jejich vývoj nezbytné (viz článek Krunýř). Kromě tohoto způsobu jsou schopny nabrat vodu i kloakou a využít ji například později k navlhčení substrátu při hrabání důlku na snůšku.

Evropské druhy suchozemských želv pijí často a s chutí (s výjimkou T.horsfieldi), proto by v teráriu či venkovním výběhu neměla chybět miska s vodou. 

Želvy občas také do misky s vodou lezou, přičemž jim koupel napomáhá při vyprazdňování (proto lze v miskách s vodou často nalézt výkaly). Je ale zbytečné, či dokonce nevhodné želvu koupat „násilím“ (mám tím na mysli různé přendávání do lavorů, vany apod.).  Náhlé „strčení“ do koupele ji může akorát zbytečně vystresovat. Pokud bude želva chtít, vleze si do vody sama.

Vodu v misce měníme dle potřeby, každý den či obden.

JAK BY MĚLA VYPADAT MISKA NA VODU

Velikost i hloubku misky volíme tak, aby byla přiměřená k velikosti želvy. Miska by měla být natolik veliká, aby se do ní vešla celá želva. Co se týče hloubky, mláďatům stačí zhruba 1 cm vody, u větších želv přidáme.

Dbejte také na to, aby se měla želva z misky jak dostat. Ideální je, aby mělo dno misky drsný povrch. Jestliže bude hladké, nebude se mít želva o co zapřít a může mít problémy s pohybem (př. u glazurovaných keramických misek). Pokud se navíc malé želvě stane nehoda, skončí v hladké misce převrácená na záda a nenajde žádnou oporu k převrácení zpět, může se po vyčerpání utopit i při malé hloubce. Do misky s hladkým dnem můžeme přidat pár kamínků, díky nimž se bude mít želva o co zapřít a bez problémů vylézt.

Hladká keramická miska opatřená kamínky, aby se z ní mohla želva bez problémů dostat