Hmotnost, růst, velikost a věk

 

HMOTNOST A RŮST

Růst i hmotnost želv je individuální záležitost, která se odvíjí od mnoha faktorů. Z tohoto důvodu nelze takové údaje "škatulkovat" a říci, kolik by měla vážit půlroční či roční želva. 

Mezi faktory ovlivňující růst a hmotnost želvy patří například pohlaví, potrava, genetické dispozice, podmínky chovu (vnitřní x venkovní chov), lokalita, ze které želva pochází, zdravotní stav...

Zřejmě největší rozdíl bude v rámci vniřního x venkovního chovu. Želvy, které jsou chovány venku a zimují, rostou podstatně pomaleji než želvy, které jsou chovány v teráriu.

Neplatí, že všechny želvy pocházející ze stejné snůšky budou růst stejně rychle, dosáhnou stejné velikosti a stejné hmotnosti. Opět se jedná o individuální věc. Jako příklad uvádím fotografii. Stejně tak platí, že i dvě dospělé želvy o stejné velikosti mohou mít rozdílnou hmotnost a přitom být v dobré kondici.

 

Velikostní rozdíl - stejně staré želvy chované v totožných podmínkách

 

Doporučuji vést si o každé želvě záznamy - pravidelně ji vážit.

Mláďata by měla na hmotnosti pravidelně přibývat, případně stagnovat - poklesy hmotnosti by měly být minimální. U dospělých želv (které již nerostou) může během roku hmotnost klesat i stoupat. Rozdíl by se měl ovšem vejít zhruba do 10% celkové váhy. Výrazné úbytky hmotnosti či dlouhodobé ztráty na hmotnosti nám mohou signalizovat nějaký zdravotní problém.

Dospělá želva musí být v ruce cítit, nesmí být lehká. Působit by měla tak, jako byste v ruce potěžkali kámen.

 

RŮST

Na úvod je potřeba zmínit, že želvy rostou velmi pomalu. Než dosáhnou své maximální velikosti, může uplynout řada let. S tímto je potřeba počítat například v případě, že se chystáte želvy rozmnožovat. Želví růst se dá samozřejmě na základě chovných podmínek ovlivňovat (př. pokud želva nezimuje - roste rychleji), ale rozhodně je lepší s ničím nespěchat a nechat želvu se v klidu pomalu vyvíjet - tak, jak je to pro ni přirozené. Při snaze o uspěchaný vývoj mohou nastat zdravotní komplikace, jako například deformace krunýře...

Na růst želvy má největší vliv:

1) Potrava - hraje ve vývoji želvy zásadní roli. Želvě je potřeba nabízet přirozenou potravu a v přiěřeném množství. Mezi takovou potravu patří smetánka lékařská (pampeliška) obohacena nejrůznějšími lučními rostlinami, v zimě pekingské zelí. Ovoce plní pouze roli doplňkové stravy. Správná potrava nám zajistí pozvolný a rovnoměrný růst želvy. Naopak krmení nevhodnou potravou (jedná se například o potraviny určené lidem - tvaroh, jogurty, piškoty; nadměrné podávání ovoce, dlouhodobé podávání potravy se špatným poměrem vápníku a fosforu) nebo překrmování může mít za následek urychlený růst, deformace krunýře, celkové odvápnění, problémy spojené s trávicím ústrojím a další.

Více o potravě naleznete v článku Potrava.

2. Vnitřní x venkovní chov - jak jsem již zmínila výše, tento faktor má na růst želvy rovněž veliký podíl. Želvy chované celoročně doma rostou rychleji než želvy, které jsou chovány venku (což je přirozenější). U želv chovaných venku se střídají období aktivity a stagnace (pasivity) a zimování. Jejich růst tudíž není celoroční, ale trvá pouze několik měsíců, kdežto želvy chované doma (ještě k tomu například nezimované) rostou celoročně.

 

Nelze přesně říci, v kolika letech želva dosáhne své maximální velikosti. Vše se odvíjí od výše popsaných (i mnoha dalších) faktorů. Nějaká čísla samozřejmě uvést mohu, ale rozhodně nejsou pevně daná, jsou pouze ilustrativní. Želva chovaná celoročně doma může dosáhnout své maximální velikosti klidně již v 6-ti letech, želva chovaná venku v 10-ti a více letech.

 

Je normální a přirozené, že se želvě v období růstu loupe kůže na nohou, hlavě, či krku. Taktéž dospělé želvě se může pokožka loupat, jedná se klasickou obměnu.

Zdravá želva má také tzv. tukové polštářky. Ty se nacházejí v oblasti mezi krkem a předníma nohama a dále u zadních nohou viz fotografie. Pokud želvě tukové polštářky zmizí, zřejmě trpí nějakou nemocí. Tyto tukové zásoby totiž organizmus želvy spotřebuje při obtížích jako první.

 

Tukové zásoby

 

Tukový polštářek

 

S růstem želvy roste samozřejmě také její krunýř, který můžeme považovat za jeden z nejzákladnějších ukazatelů správného chovu, vývoje želvy a jejího zdravotního stavu. Pokud roste rovnoměrně, je hladký, pevný, bez hrbolů, je vše správně. Opak značí nějaké chyby v chovu, přičemž deformace krunýře jsou znakem dlouhodobě špatných podmínek chovu a jsou již nevratné. Tomu, jak má správně krunýř vypadat je věnován článek Krunýř. Základní informace o krunýři naleznete také v článku Stavba těla.

Na krunýři můžeme pozorovat každoroční přírůstky v podobě světlejšího pásu, který s postupem času ztmavne a zůstane po něm čára táhnoucí se kolem celého krunýře.

Mláďata želv mají krunýře pružné - při větším zmáčkutí bychom jim mohli vážně ublížit. S růstem krunýř tvrde, přičemž zhruba od 1 roku (záleží na podmínkách chovu) by ho již měla mít pevný. Dospělé želvy samozřejmě musí mít krunýře 100% pevné. Pokud má dospělá želva krunýř při zmáčknutí měkký, jedná se o velmi špatný zdravotní stav.

Může se také stát, že dospělá želva náhle onemocnění a krunýř začne rychle měknout - tyto případy bohužel často končí úhynem zvířete.

 

Nový přírůstek

 

Staré přírůstky

 

VĚK

Suchozemské želvy jsou dlouhoveká zvířata.

Průměrně se suchozemské želvy dožívají přes 50 let, přičemž vyšší věk není výjimkou. V ojedinělých případech se mohou dožít i 100 let. V těch horších případech (při absolutně nevhodných podmínkách) třeba jen 2 roky. 

Jak jsem již psala v článku Stavba těla, někteří lidé se mylně domnívají, že se dá poznat věk želvy podle tzv. letokruhů (přírůstků) na krunýři.  Není tomu tak. Za jeden rok se totiž želvě na krunýři mohou vytvořit "letokruhy" klidně dva. Pokud by byla želva pár měsíců aktivní, tvořil by se přírůstek. Poté by nastalo pár měsíců pasivity, nový přírůstek by se neobjevil a následně by opět nastaly měsíce aktivity a s ním tvorba nového přírůstku. Ten by již byl k rozeznání od přírůstku, který vznikl dejme tomu před půl rokem. Proto se pomocí "letokruhů" želví věk určit nedá.